První Sovereign
Zatímco všechny mince mají svůj příběh, v historii lidstva některé z nich získaly výrazně prestižnější pověst než jiné. Zatímco některé mince rychle mizí
v propadlišti dějin, jiné, jako řecká tetradrachma nebo římský solidus, dominují měnové scéně po celá staletí a obíhají na obrovských územích, aby sloužily jako silné měny doma i v zahraničí.
Měřítkem opravdové velikosti měny je, že usnadňuje obchod napříč kontinenty, poskytují lidem a národům i na velké vzdálenosti pravidelně a spolehlivě obchodovat. Existuje pouze několik mincí tohoto významu a Sovereigen je v mnoha ohledech nejznámější a nejprestižnější z nich.
Otcem prvního zlatého Sovereign byl král
Jindřich VII. Tudor (28. 1. 1457 – 21. 4. 1509).
Na anglický trůn nastoupil 30. října 1485 po Richardovi III. jako jediný syn Edmunda Tudora, prvního hraběte z Richmondu a Markéty Beaufortové.
Jindřich uplatňoval střízlivou finanční politiku, obnovil zbankrotovanou státní pokladnu, kterou vyplenila manželka Edvarda IV. a její příbuzní před nástupem Richarda III. a zavedl přísnou a efektivní správu a výběr daní.
Libra byla po staletí zúčtovací jednotkou jako jednotka hmotnosti (1 libra = 453 gramù). Nyní byla poprvé vydána mince označená hodnotou jedné libry šterlinkù.
Tato nová mince vážila 240 zrn rovnajících se 1/2 Troyské unce, tj. 15.55 gramu. Pro ražbu byla použita 23 karátová zlatá slitina, což se rovná 95,83 % ryzosti.
Líc každého Sovereign představuje aktuálně vládnoucího panovníka. Odtud tedy název (sovereign = suverénní panovník). Tento první Sovereign představoval čelní pohled na Jindřicha VII. sedícího na trůnu. Zadní strana znázorňovala dvojitou tudorovskou růži a královský erb.
Důvodem pro vydání prvních Sovereign bylo napodobení velkých zlatých mincí, které se razily na kontinentu a zvýšení prestiže nové dynastie Tudorovců v Evropě.
Sovereign Jindřicha VII. z roku 1489.
Jedna z pěti verzí, které byly za jeho panování až do roku 1509 raženy.
Ztvárněním této nové významné mince byl pověřen
významný německý rytec Alexander Bruchsai.
Jindřich VIII. Tudor (28. 6. 1491 – 28. 1. 1547) razil Sovereigny od roku 1509, kdy byl 21. dubna korunován králem Anglie a Irska jako druhý z rodu Tudorovců.
Byl významnou postavou anglické historie. Je věhlasný svými šesti ženami.
Sovereign Jindřicha VIII z let 1544 - 1547.
Tyto mince byly raženy až do roku 1553, do konce panování Edvarda VI. (12. 10. 1537 - 6. 7. 1553), syna Jindřicha VIII, a Jany Seymourové, který nastoupil na trůn jako třetí král z rodu Tudorovců 28. 1. 1547, tedy ve svých devíti letech. Byl proto zastupován regentskou radou, v jejímž čele byl nejprve jeho strýc Edvard Seymour, vévoda ze Somersetu a později John Dudley, vévoda z Northumberlandu.
"Jeho" vládu provázely ekonomické problémy, vojenské útoky Skotů, sociální nepokoje a zákulisní třenice o moc a udržení náboženských reforem. Spory vyvrcholily po jeho úmrtí bojem o nástupce, kdy devítidenní vládu Edvardovy sestřenice Jany Greyové vystřídala veřejností i šlechtou podporovaná vláda královny Marie I.
Sovereign Edvarda VI. z let 1550 - 1553.
Marie I. Tudorovna (18. 2 .1516 - 17. 11. 1558) dcera Jindřicha VIII. a Kateřiny Aragonské za svého krátkého pětiletého panování obnovila spojení anglikánské
a římskokatolické církve a díky pronásledování protestantů (nechala upálit asi 300 rebelů včetně několika biskupů) si vysloužila přezdívku "krvavá".
Vleklé ekonomické problémy Anglie se snažila vyřešit vyváženým přístupem ke státním financím. V roce 1558 publikovala Knihu daní - soupis cla a daní pro dovoz zboží.
Sovereign Marie I. z let 1553 - na revers se vrátila tudorovská růže.
Alžběta I. (7. 9. 1533 - 24. 3 1603) bvla královnou Anglie od 17.11. 1558 až do své smrti. Dcera Jindřicha VIII. a Anny Boleynové pátou a poslední panovnicí rodu Tudorovců.
Období její vlády (44 let), označované jako alžbětínská doba nebo zlatý věk Anglie, je významné rozvojem řemesel, obchodu a kultury, zejména literatury a divadla (William Shakespeare). Významných úspěchů dosáhla v dobývání vlády nad moři (Francis Drake).
Intenzivně se snažila založit první anglickou kolonii v Americe. Vytvořila tak přes mnohé neúspěchy základ pro další kolonizaci, kterého následně využil Jakub I.
Stabilizovala anglikánskou církev a je považována za jednu z největších panovnic Anglie.
V letech 1592 - 1602 byla v oběhu zlatá libra spolu se vzácnějším Fine Sovereign, který byl ceněn na 30 šilinků.
Páté vydání Libry Alžběty I. z let 1591 - 1595.
Jakub I. Stuart (19. 6. 1566 - 27. 3 1625), král skotský (od 24. 7. 1567) a anglický (od 24. 3. 1603) jako první během své 22 leté vlády používal titul král Velké Británie.
Jako syn Alžbětou popravené skotské královny Marie Stuartovny vše podřídil své ctižádosti sjednotit Skotsko a Anglii do jednotného království s jedním králem a jedním parlamentem. Podřídil tomu i svoji monetární politiku. Dvacetišilinkové Sovereign tak nahradily už v roce 1604 Unite /sjednocené/ - byly prakticky totožné, jen s jiným názvem. Ten vzešel z popisu na reversu: FACIAM EOS IN GENTAM UNAM /jsme jeden národ/.
V roce 1612 byly přeceněny na 22 šilinků a tuto hodnotu si zachovaly až do roku 1619, kdy vydal lehčí verzi v hodnotě 20 šilinků. Podle vavřínového věnce na hlavě panovníka se minci říkalo Laurel /vavřín/.
Unite Jakuba I.
Laurel Jakuba I.
